Když k nám přišla bylo jí šest let a měla za sebou porci 175000 najetých km. ŠKODA OCTAVIA 1,9 TDI 81 kw r.v. 1998 v nadstandardní výbavě. Auto mělo ABS, klimatizaci, vyhřívaná zrcátka, okna v elektrice, šíbr, nastavitelný volant, vyhřívaná a výškově stavitelná přední sedadla.
Moje první seznámení s OCTAVIÍ přitom nebylo vůbec příjemné a nepředpokládal jsem, že bych si jí někdy pořídil.
Měl jsem před časem k dispozici k třítýdennímu testování vůz s motorem 1,6i (55 kW), který sice dobře táhne z nízkých otáček, ale při předjíždění jí náhle dojde dech. Hlučnost motoru a jeho výkony na dálnici mě dost zklamaly. Taktéž spotřeba paliva nebyla nijak oslnivá. Auto mělo pouze základní výbavu a na místě řidiče jsem se za tři týdny nezvládl pohodlně uvelebit. Vinu na tom neslo sedadlo, které nebylo výškově stavitelné, a tak jsem hlavou při projíždění větších nerovností bubnoval do střechy a kalhoty jsem měl vydřené od volantu.
Škoda Octavia se začala prodávat koncem roku 1996 a byla druhým vozem, který vyjel na zbrusu nové platformě vozů nižší střední třídy koncernu VW. Kritiku za nevábný vzhled zasloužila šedá palubní deska s červeným podsvětlením a prostor vzadu byl u prvních octavií dostatečný skutečně pouze pro malé děti. Zlepšení přinesl až modelový ročník 1999 (produkovaný od podzimu 1998), kdy opěradla předních sedadel dostaly vybrání pro nohy zadních cestujících a verze SLX daleko zdařilejší palubní desku (o dva roky později se stala standardem i u GLX/Ambiente, avšak verze LX/Classic měly tu původní nevzhlednou donedávna). V roce 1998 přišlo také pohledné a praktické kombi, za které však výrobce dlouhou dobu požadoval příplatek tučných 60 tisíc, takže se většina českých zákazníků spokojila s liftbackem - tzv. limuzínou. Třeba v Německu to však neplatí, tam prodejům vévodí kombi.
Rozvor náprav Škody Octavie je sice pouze 2512 mm, tedy na samém spodním okraji kompaktní třídy, ale délka celých 4511 mm již opravňuje i úvahy o jejím zařazení do střední automobilové třídy. Z celkové délky těží zadní převis, v němž se skrývá trumf tohoto modelu - doslova obrovský zavazadlový prostor, jehož objem je 528 l u modelu se splývavou zádí (tzv. liftbacku) a 548 l u Combi. Malým rozvorem naopak trpí prostor pro posádku, z nějž ještě ubírají mohutné podběhy velkých kol a hlavně jeho nepříliš efektivní využití, zejména u prvních ročníků výroby.
Octavie profituje ze skvělých vznětových motorů TDI, nemá však zrovna vyváženou paletu zážehových jednotek. Základní 1,6i (55 kW) je pro vůz slabý a o "škodováckém" motoru 1,4i OHV (44 kW) platí to samé dvakrát podtrženo. Výkonnější verze 1,6i 8V motoru (74 nebo 75 kW) není špatná, ale ve vysokých otáčkách ne tak kultivovaná, jako šestnáctiventilové motory u konkurence. Agregát 1,8i 20V bez turba (92 kW) trpěl špatným tahem odspoda a vysokou spotřebou paliva, proto byl v roce 1999 nahrazen modernizovaným, avšak "pravěkým" motorem 2,0i 8V (85 kW). Ten je sice pružný, avšak hlučný ve vysokých otáčkách a spotřeba paliva také není jeho silná stránka. Asi nejlepším motorem pro octavii tak je tichý a kultivovaný 1,4i 16V (55 kW) nabízený od modernizace v roce 2000 či 1,8i 20V turbo (110 kW) nabízený od roku 1998.
Octavia se od počátku své kariéry prodávala v různých úrovních výbavy včetně různých příplatkových balíčků a doslova platí, že pod jedním názvem se skrývají vozy úrovně žebřiňáku po luxusně vybavené vozy střední třídy.
Před prvním usednutím za volant ve mně Beruška nevyvolávala velkou důvěru. Po předchozích zkušenostech jsem byl skálopevně přesvědčen, že auto bude nepohodlné, nevejdu se do něj a nepojede. Jaké bylo moje překvapení, když po úpravě volantu a sedačky vznikl pohodlný prostor pro mojí objemnou postavu. A předváděcí jízda mi ukázala, že sedím v úplně jiném voze než který jsem kdysi testoval.
Vůz mě za dva roky, které jsme spolu prožili včetně extrémní loňské zimy stále přiváděl k údivu. Najeté kilometry jako by vůbec nebyly, zavazadlový prostor sloužil často ke stěhování objemných věcí, při cestách na hory jsme spolu zvládali zaváté a namrzlé cesty bez řetězů, často jsme se hnali po dálnici rychlostí blížící se dvoustovce. A to za průměrných 5l nafty! Spotřeba mě opravdu fascinovala. Při všech možných režimech jízdy, různých povětrnostních podmínkách a zatížení se pohybovala mezi 4,9 a 5,5 l nafty. Prostě úžasné.
S Octavií jsem najel něco přes 50000 km a mimo běžné údržby jsem měnil ložisko na předním kole, plastový kloubek pod řadící pákou, táhlo stěračů, stahování okna řidiče a klasiku, které se říká váha vzduchu. Celkové náklady na tyto opravy nepřesáhly 15000,-- Kč a auto nikdy nemuselo být odstaveno. Prostě jezdilo, byla zjištěna závada, objednán díl, přijel jsem na opravu a jezdil dál.
Je pravdou, že za mě si v autě sedlo pouze malé dítě a tato slabina hraje velkou roli při používání Octavie, jako rodinného vozu. Určitě bych volil mladší ročníky, kde už prostor pro nohy opravdu je.
Ojetých Octávií je u nás k mání velké množství, takže při koupi máte z čeho vybírat. Vřele doporučuji auto s vyšší výbavou a pouze s vedenou servisní knížkou!!! Vyšší počet km není pro robustní vůz žádný podstatný problém, ale zanedbaná údržby může koupi značně prodražit.


